O co jde? 

Na Liberecku dnes rychlým tempem mizí místním lidem voda ve studních i v krajině, která je obklopuje. Mnoho z nich se bez pitné vody ocitá už nyní. Na vině není jen sucho, které kvůli klimatické krizi trápí Českou republiku. Hlavním viníkem je těžba v nedalekém polském velkolomu Turów, do něhož voda z české strany hranice ve velkém odtéká. 

Negativní dopady dolu Turów na životní prostředí

Dolování uhlí v Turówě s sebou nese řadu negativních doprovodných jevů, které už dnes trápí lidi na české straně hranice. Po rozšíření by trpěli ještě větší prašností a hlukem, navíc by hrozila ztráta pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje. Hrozilo by také vysychání krajiny, kde by pak těžko přežívaly rostliny i živočichové. Značně a nenávratně by byly poškozeny celé místní ekosystémy. Polsko i těžební společnost PGE jako provozovatel dolu však odmítají poskytnout kompenzace za dopady na životní prostředí ČR. Odmítají také úpravu záměru tak, aby měla menší dopad na naše území. Záměr zároveň nepočítá ani se zajištěním náhradního zásobování pitnou vodou.

Těžit se má dalších 24 let

Důl Turów má platné povolení k těžbě pouze do dubna 2020. Provozovatel dolu však nyní žádá o prodloužení těžby až do roku 2044 a s tím i o rozšíření dolu až na cca 100 metrů k české státní hranici a 1200 metrů od nejbližších českých obcí. Důl má být také výrazně prohlouben, až na 30 metrů pod úrovní hladiny Baltského moře.  Spálení nově vytěženého uhlí v elektrárně Turów by přitom jen v období mezi lety 2020–2038 vyprodukovalo nejméně 10,3 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně, což by výrazně přispělo k dalšímu prohlubování klimatické krize.

VÝZVU PODPORUJÍ

Liberecký kraj
Bílý kostel nad Nisou
Černousy
Dětřichov
Frýdlant
Heřmanice
Hrádek nad Nisou
Chotyně
Chrastava
Kunratice
Višňová

Co vytýkáme dosavadním procesům?  

K porušování evropského práva v průběhu povolovacího procesu došlo v těchto případech: 

Rozhodovalo se o nás bez nás

Rada města Bogatyně přijala změnu územního plánu umožňující prodloužení těžby dříve, než došlo k ukončení probíhajících mezistátních konzultací předmětné změny územního plánu s Českou republikou. Tím došlo k závažnému porušení směrnice o SEA i polského zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. 

Povolení záměru je v rozporu s evropským právem

Vlivem záměru by pravděpodobně došlo k výraznému zhoršení stavu dotčených vodních zdrojů. Pokud přitom vede nějaká činnost ke zhoršení stavu vodního zdrojem, musí na ni být vydána speciální výjimka, jejíž kritéria (prospěšnost pro lidské zdraví a udržitelný rozvoj) však důl Turów nesplňuje. 

Vlastník dolu pracuje s neúplnými a starými daty a zamlčuje informace

V dokumentaci EIA se ohledně vlivu záměru na vody neobjevují novější data než z roku 2015. Výběr roku 2015 pro sestavování hydrogeologického modelu je zavádějící, protože po něm následovaly roky mnohem sušší, a zjištění o vlivu záměru na podzemní vody jsou proto podhodnocena. Navíc není v modelech zohledněno ani rychle se zhoršující sucho, prognózy z roku 2015 se proto odchylují již od současného reálného stavu.

Zeď na zadržení vody zřejmě nebude fungovat

Provozovatel dolu navrhuje realizaci protifiltrační clony. Její účinnost dovozuje z výsledků modelu, proti kterému odborná veřejnost vznesla řadu připomínek směřujících k jeho vadnosti a nevypovídající hodnotě. Odborná kritika míří také ke zvolené technologii, která pro zhotovení takto velké clony nemusí být vůbec vhodná. Také navrhovaná hloubka clony je s ohledem na její umístění zřejmě nedostatečná. Reálnou funkčnost clony se tak provozovateli dolu nepodařilo do dnešního dne prokázat a přistoupení k těžbě v této nejistotě je s ohledem na riziko ztráty pitné vody čistá loterie.

Průběh veřejného projednání byl protiprávní

Kvalita tlumočnických služeb byla na veřejném projednání natolik nízká, že česky hovořící veřejnost probíhajícímu projednání nerozuměla a ani polská strana z důvodu špatného překladu nerozuměla českým připomínkám tak, jak byly na místě sdělovány. Česká veřejnost se tak veřejného projednání nemohla efektivně účastnit. Tím došlo k jejímu znevýhodnění oproti polské veřejnosti, což je protiprávní.

Rozšíření dolu je v rozporu s cíli Pařížské klimatické dohody

Plánované rozšiřování těžby hnědého uhlí a jeho následné spalování až do roku 2044 je v rozporu s naplňováním cílů Pařížské dohody udržet globální nárůst teploty pod 2 °C, nejlépe pod 1,5 °C, a to nejpozději do roku 2030. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytná zásadní změna v oblasti energetiky. Žádná z představených variant těžby však nezahrnuje možnost dřívějšího ukončení provozu dolu a cíle Pařížské dohody žádným způsobem nezohledňuje.

Kontakt Greenpeace: 

Nikol Krejčová
nikol.krejcova@greenpeace.org
+420 778 002 468